Nová rubrika

                         Veřejný ochránce práv
                                     Údolní 39, 602 00 Brno
                     tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112
                   e-mail: podatelna@ochrance.cz, www.ochrance.cz
  
 
 
    Vážený pane xxxxxxx,
 
               z pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., odpovídám na Váš podnět, který se týkal problematiky nejednotného postupu zaměstnavatelů v hornickém průmyslu a pojišťoven při odškodňování nemocí z povolání a pracovních úrazů. Namítal jste, že zmíněné povinné subjekty vyžadují odlišně v souvislosti s poskytováním renty po „postižených“ hornících absolvování pravidelné roční prohlídky zdravotního stavu a také „berou“ horníkům minimální mzdu, o kterou se renta snižuje. Tento postup považujete za šikanu horníků. S uvedenou záležitostí jste kontaktoval ochránkyni osobně v prosinci 2014, kdy v rámci akce „Zajímáte nás“ navštívila Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě.
 
       Na Váš podnět Vám hned v prosinci 2014 odpověděla e-mailovou cestou pověřená právnička Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Milena Zmeškalová a poté Vás kontaktovala i telefonicky. V písemné odpovědi Vám objasnila speciální právní úpravu týkající se přiznání a trvání nároku na rentu zejména ve vztahu k horníkům. Informovala Vás také, že působnost ochránkyně je limitována zákonem (1), na základě kterého je ochránkyně oprávněna šetřit činnost správních úřadů (2). Otázka konkrétního odškodnění nemocí z povolání a pracovních úrazů do působnosti ochránkyně nenáleží (tyto případy individuálně neřeší, neboť se nejedná o pochybení v postupu úřadu státní správy). Odškodnění nemoci z povolání či pracovního úrazu je soukromoprávním nárokem zaměstnance vůči zaměstnavateli. I přes výše uvedenou nepůsobnost ochránkyně mi dovolte několik slov k dané problematice (3).
Dle zákoníku práce (4) přísluší renta i osobě, která je vedena v evidenci úřadu práce. Avšak v tomto případě se uplatní zákonné speciální pravidlo o tzv. fiktivním příjmu. Je nutné si uvědomit, že tato osoba zpravidla nemá po dobu evidence žádný skutečný příjem z výdělečné činnosti, nicméně využívá určitých
 
 
 
1 Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.
2 Ochránkyně je oprávněna působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí státní správy , pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou-li tyto instituce nečinné.
3 Navazuji tak na emailovou a telefonickou komunikaci, kterou s Vámi vedla Mgr. Zmeškalová.
4 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 

výhod vyplývajících z evidence (např. odvod zdravotního pojištění státem, možnost rekvalifikace, úhrada sociálního pojištění po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti aj.). Zákoník práce pak pro účely výplaty renty stanoví (tzv. finguje), že i osoba v evidenci má příjem jako by řádně pracovala. Tímto fiktivním příjmem je výdělek ve výši minimální mzdy. Výše započítávané minimální mzdy u osob, které se po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ocitly v evidenci úřadu práce, je odvislá od data evidence na úřadu práce. Z toho vyplývá, že evidovaným uchazečům je pro účely výpočtu renty po celou dobu nepřetržité evidence „srážena“ (započítávána) z příjmu minimální mzda (5) ve výši, jaká byla dle nařízení vlády (6) v okamžiku evidence. Pokud dojde v mezidobí ke změně výše minimální mzdy stanovené právním předpisem, nejedná se dle judikatury o změnu poměrů ve smyslu ustanovení § 390 zákoníku práce (nyní od 1. 10. 2015 dle ustanovení § 271u zákoníku práce) a výše minimální mzdy se pro zápočet pro účely renty nemění, tj. nezvyšuje.
 
 
 
 
           V odpovědi se pojišťovna, mimo jiné, vyjádřila také k Vašim námitkám k různé výši odpočítávané minimální mzdy. Potvrdila výše zmíněný postup vycházející z ustálené judikatury, z níž plyne, že změna právních předpisů není podstatnou změnou poměrů na straně poškozeného, která by měla vést k přehodnocení jeho nároku. Připustila, že uplatnění zvýšení minimální mzdy by mělo pro poškozené zcela absurdní dopad, neboť by docházelo ke snížení jejich příjmů. Kooperativa pojišťovna, a. s., tak nezapočítává „novou – změněnou“ výši minimální mzdy u horníků evidovaných nepřetržitě na úřadě práce v případech, kdy je již renta poskytována (7). Od ledna 2013, kdy došlo ke sjednocení minimální mzdy (u náhrad poživatelů invalidních důchodů), je poškozeným, pobírajícím náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, ponechávána po celou dobu nepřetržité evidence stejná minimální mzda tak, aby nedocházelo ke snižování náhrady odpočtem zvýšené minimální mzdy.
 
 
                     Pojišťovna reagovala k rozdílnému přístupu k zaměstnancům ze strany různých zaměstnavatelů v hornickém průmyslu ohledně požadavku na odevzdání zdravotního osvědčení. Zmínila, že zákoník práce umožňuje zaměstnavateli domáhat se změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností, změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody. Takovou změnou může být i podstatná změna zdravotního stavu nesouvisející s odškodňovaným pracovním úrazem či zjištěnou nemocí z povolání. Jedná se o tzv. obecné onemocnění. Pro účely posouzení trvání nároku na rentu je potřeba u poškozených zjistit, zda obecné onemocnění nefiguruje v jejich zdravotním stavu. Pokud ano, pak je třeba najisto postavit, zda by poškozené samo od sebe vyřazovalo z původní profese. Zákon tímto způsobem umožňuje odškodňujícímu subjektu (zaměstnavateli) mít relevantní informace o aktuálním zdravotním stavu odškodňovaného zaměstnance pro posouzení a rozhodnutí, zda nárok na rentu
 
 
5 Ustanovení § 371 odst. 3 zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2015 Dle novely zákoníku práce č. 205/2015 Sb. účinné od 1. 10. 2015 je tato úprava obsažena v ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce.
6 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ve znění nařízení vlády č. 204/2014 Sb. Stávající výše minimální mzdy je 9. 200,- Kč. S účinností od 1. 1. 2016 se zvýší minimální mzda na 9. 900,- Kč.
7 Postupuje tak na základě doporučení MPSV ze dne 31. 1. 2013.  

zaměstnanci i nadále náleží. K tomuto účelu slouží formulář „Potvrzení o zdravotním stavu“, který byl v dřívějších letech zpravidla zasílán jednou ročně. Z důvodu zvýšených nákladů Kooperativa pojišťovna, a. s., zasílání těchto potvrzení na tři roky pozastavila, což není žádným právním předpisem zakázáno. Navíc tak sama sebe vyřadila z ověření informací o zdravotním stavu. V letošním roce došlo k obnově zasílání formulářů, které budou průběžně zasílány buď zaměstnavatelem, nebo pojišťovnou. Z důvodu velké administrativní zátěže nelze obeslat všechny poškozené najednou.
 
           Nyní mi pro úplnost dovolte vyjádření k samotné právní úpravě odškodňování nemocí z povolání a pracovních úrazů. Od roku 2004 se vede dlouhá debata o podobě modelu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. V písemném vyrozumění v prosinci 2014 Vás Mgr. Zmeškalová informovala o tom, že přijatá koncepce odškodňování byla nakonec formulována v zákoně č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který byl v roce 2006 schválen vedle nového zákoníku práce. Zákon měl řešit samostatně právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Měl nabýt účinnosti ve stejný den jako zákoník práce, tj. 1. 1. 2007. Okamžik nabytí jeho účinnosti byl však ihned po přijetí a poté ještě mnohokrát odložen, přičemž poslední novelizace zákonem č. 182/2014 Sb. stanovila datum účinnosti na 1. 1. 2017.8 Novela zákoníku práce přijatá v srpnu 20159 však očekávanou změnu koncepce odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání definitivně zastavila. Zrušila zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců platný od roku 2006, nikoli však účinný, neboť jeho účinnost byla neustále odkládána. Po obsahové stránce nepřináší novela zákoníku práce u odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zásadně nic nového, jen dochází k přesunu právní úpravy odškodňování z části přechodných ustanovení, (kde měla být dočasně), do jiné části zákoníku práce, tj. do Hlavy III, Díl 5, §§ 269 a násl.
 
           Vážený pane xxxxxx, na základě došlých podnětů týkajících se samotného principu odečtu minimální mzdy (§ 271b odst. 3 zákoníku práce) shromažďuje nyní ochránkyně poznatky z praxe a rozhodla se problematikou negativních dopadů zvyšování minimální mzdy na „rentisty“ evidované úřady práce zabývat podrobněji a pokusit se vyvolat jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí o možné změně právní úpravy.
 
Děkuji Vám za projevenou důvěru a jsem s pozdravem
 
 
                                                                                Mgr. Petra Šuplerová v. r.
                                                                vedoucí oddělení rodiny, zdravotnictví a práce
                                                                   (dopis je opatřen elektronickým podpisem)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8 Podstatou „nového“ zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců mělo být přenesení odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání z oblasti pracovněprávní do systému sociálního zabezpečení, a to formou dávek úrazového pojištění. Zákon stavěl na odklonění se od systému odškodňování v návaznosti na pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, k upřednostnění koncepce sociálního úrazového pojištění s vlastním systémem poskytovaných dávek.
9 Zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony.  
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one